článek k tématu týdne

10. června 2013 v 16:01 | Tomio Okamura |  Převzaté
Dovolím si své přispění k tématu týdne zjednodušit a odkázat na blog Tomio Okamury. Tímto ho rovněž cituji jako zdroj..

http://okamura.blog.idnes.cz/c/328881/Socialni-programy-vyrabi-podvodniky-a-lenochy.html

Sl.
 

virtuální vztah

29. března 2011 v 9:45 | Sl.
Je asi dost těžké v dnešní době hledat partnera. Kdo to nestihl při studijích, je pravděpodobně odkázán na seznámení se v pracovním kolektivu, případně na dovolené jednou za rok.. Šance, že to v těchto případech vyjde, není zrovna veliká. Například nezadaný zedník, není-li nějak jinak orientován, si v práci moc romantiky neužije (pokud neopravuje pedagogickou školu) a pak stačí, aby jel na dovolenou do Egypta, kde chodí ženy zahalené a je po lásce.

Dost možná poté přichází vhod internetové seznamování.

Nikdy jsem nic takového nezkoušel, nepočítám-li tento blog, skrze který se jistě lze, leč trochu komplikovaně, rovněž seznámit. Klasická internetová seznamka nabízí jistou možnost zahalení. Není nutné se kvůli každému kontaktu nějak zásadně strojit a skutečný naturalista s dostatečným připojením, se dokáže seznamovat i v sedě z míst, které obvykle slouží úplně jiným potřebám, než těm sbližovacím. Když pominu vizuální stránku, kterou je možné maskovat výběrem té nejlepší fotografie seznamujícího se, je tu ještě riziko rozdílného vnímání žití. I přes to se ovšem lze přenést obvyklým "nevyšlo to..."

Asi největším rizikem v internetovém seznamování je ale vlastní najivita hledající, či hledajícího. Když se onen, či ona upnou k internetu, jako k jejich poslední šanci, nebo se jim virtuálně zdá ten opačný, či opačná, jako něco ojedinělého a dosud nevídaného. To je pak překvapení, když rouška GPRS, UMTS, webkamer, či textových editorů padne k zemi a objeví se skutečný a reálný obraz toho druhého se všemi vlastnostmi vnímatelnými jen všemi smysly.

Sl.

Kuřák, nekuřák...

15. března 2011 v 9:35 |  Všeobecné
Asi znám ten pocit, ačkoliv ne úplně stoprocentně. Pocit, kdy se člověk těší na okamžik, kdy zajiskří kamínek, nebo se kousek osířeného dřívka smýkne po krabičce, zahoří plamen, a ten pak rozezní tabák praskající uvnitř cigaretové dutinky s každým potáhnutím a vdechnutím všemožných látek, přinášejících kuřákovi uklidnění, nekuřákovi neklid a astmatikovi smrt.

Vzpomínám na dětství, kdy moje kuřácká kariéra začala u suché Bršlice kozí nohy a poté několikrát zdánlivě končila s ruličkou toaletního papíru v ruce.. Bývaly doby, kdy jsem byl jediný nekuřák na výjezdu, a to byly krušné časy. Nehořelo a já se přes to vracel domů nasáklý kouřem. Když jsem k tomu nemohl únavou ani chodit, byl jsem doma podezříván, že nás pager svolává do hospody...

Už pár let nekouřím. Čas od času vychutnávám dobrý tabák v dýmce, případně vyfukuji dlouhý kouř z doutníku. A jako správný nekuřák, který je odnaučeným kuřákem, bouřím se, když je v restauracích mlha, volám po zavedení zákazu kouření i v kuřárnách a navíc, a to je vrchol, trápí mě i to, když se kouří z lesa.

Sl.
 


Sex

24. února 2011 v 8:25 | Sl. |  Všeobecné
Téma týdne je sex.
Myslím, že by sex mohl být tématem každého týdne, ale jsou týdny, kdy sex není vůbec vhodné téma. Naopak jsou týdny, kdy se toto téma opakuje hned v několika dnech.. Ale dost těch dvousmyslných polemik.. Nechci psát o sexu jako takovém, protože se chci vyhnout všeobecným frázím typu "každý má rád sex." Jednou můj kamarád prohlásil, že sex jsou 3 vteřiny radosti. To ostatní je jen proj....ý čas.
Chci vám napsat právě o těch prožitcích v oněch třech vteřinách a přitom je vůbec nechci vztahovat k sexu. Tento úžasný pocit uspokojení totiž prožívám pokaždé když stojím před publikem a to publikum zaujatě reaguje na naši tvorbu. A čím více reaguje, tím více se do toho snažím dát. V určité fázi pak přichází tzv. mimopohlavní orgasmus. Považuji to za svůj "terminus technikus", možná by se dal nazvat i jako pódiový. On ale nesouvisí jen s pódiem. Takový mimopohlavní orgasmus může člověk mít pokaždé, když dosáhne určitého vrcholu ve věci, která ho zbavuje reálného, nebo spíše společensky očekávaného smýšlení.
Tak vzhůru na vrchol a nebo klidně do postele. Ono to vždycky dopadne stejně..
Sl.

tři disciplíny, vlastně čtyři...

30. června 2010 v 14:10 | Sl.
Je to už hodně let, co jsem koketoval s myšlenkou začít brát určitý sport trochu vážněji.. Jezdíval jsem na kole a přátelil se s lidmi, kteří svůj volný čas trávili rovněž v sedle bicyklů, nebo ve vodě, případně na běžecké trati.. Toužil jsem také zkusit, jaké to je, když člověk "dá" triatlon... Žel jsem se nikdy neodhodlal, až teď.

Po zkouškovém maratonu jsem s touhou zůstat ještě pár hodin v posteli v uplynulou sobotu ráno vstal a po standardních ranních činnostech - snídaně, čištění zubů a grupensex - jsme zamířili na rybník nedaleko Karlových Varů, kde jsme se postavili na start. Já tedy na první start triatlonu v životě..

Nebyla by to až taková událost, kdyby se nejednalo o triatlon pivní.. Pod dozorem několika zúčastněných lékařů jsme odstartovali vypitím piva, následovala plavecká část, pivo, několik kilometrů v terénu na kole, pivo, běh lesem a pro změnu pivo. Pak až cíl..

Pokračování odpoledne už si bohužel nepamatuji...

Sl.

léto

30. června 2010 v 13:46 | Sl. |  Všeobecné
Začalo léto. Že jste to postřehli? No já taky. Zvláště když mi mrzne čelo od klimatizace a tělo mám roztavené od sluníčka, které v posledních dnech prochází skrze čelní sklo automobilu.. Rozhodně nečekejte, že si teď začnu stěžovat, jak je to horko hrozné. Nepatřím k těm, kterým by v zimě vadil mráz, v létě teplo, na podzim déšť a na jaře alergie..

Jsem poměrně zarputilý odpůrce pobytových zájezdů a všeobecného válení se u vody. Vzledem ke svým studijním povinnostem jsem ale včera už podruhé za sebou vcelku bez diskuzí navštívil koupaliště našeho města. A nutno dodat, že to nebyla nepříjemná návštěva.. Čistá voda, chlazené pivo a langoš, ze kterého by se dala vyždímat olejová lázeň, to vše způsobilo, že hezké odpoledne bylo hezčí. Myslím, že je třeba si takových dní vážit.

Tak hezká odpoledne, teplé večery, nekončící noci a slunná rána!

Sl.

O limetkové omáčce.

22. dubna 2010 v 13:30 | Zdeněk Pohlreich |  Všeobecné
Takže si tady uděláme limetkovou omáčku...

Vezměte limetky, když nemáte limetky, tak vemte citrón, když nemáte citrón, tak tam dejte cibuli. Když nevíte jak vypadá cibule, tak tam dejte sójovku...


Zdeněk Pohlreich

22. dubna 2010 v 13:28 | Sl. |  Všeobecné
Je to člověk, který v posledních měsících rozdělil národ na dvě poloviny. Jedni, co ho uznávají a druzí, co vaří podle Babici...

Už z těchto úvodních vět je myslím obrys mého názoru na Zdeňka Phlreicha konkrétnější, než chuť některých babicových dobrot. Ano, jsem příznivcem onoho lysého vulgárního Pražáka, který hýří kritikou a šetří pochvalami. Ne, že by je neznal, ono jen není moc co chválit. Téměř každodenně se stravuji v restauracích a ovadlý salát s hlínou na talíři, jako obloha jídla za 220 Kč je přeci jen trochu moc i pro králíka v dědečkově chovu.

Mám jednoho kamaráda, který má na vaření naprosto totožný názor, jako Zdeněk Pohlreich a je radost s takovým člověkem spolupracovat, když vaří pro desítky dětí na táboře.. Nedovedu si totiž představit podávat dětem Kuře podle admirála Bezchutě - vezmeme 400 g kuřecího masa, přidáme lžíci soli, lžíci pepře, lžíci curry, lžíci papriky, lžíci sojovky a ........ a tak dále.

Nedají se srovnat jednotlivé pořady obou protagonistů, ale já srovnávám přístup. Pohlreich - v kuchařském, Babica v džínách a košili. A že někdo řekne, že doma vaří v džínách, to ať klidně vaří i v trenýrkách, ale jestliže se prezentuje jako profesionální kuchař, měl by se tak prezentovat se vším všudy. Je to jako být houslistou ne nepoužívat housle. Stejné je to s ochutnáváním pokrmů, s přístupem k hygieně...

A tu o limetkové omáčce znáte??? Ne, tak příště...

Sl.

Zas ta samá myšlenka...

22. dubna 2010 v 13:08 | Sl. |  Všeobecné
Již poněkolikáté jsem se rozhodl přispívat na tento blog častěji, častěji psát a rozhodl jsem se i častěji skládat melodie.. S ohledem na počet takovýchto rozhodnutí v minulosti, jsem poměrně dosti skeptický, ale věřím, že se polepším.. Že si například najdu v týdnu hodinu na psaní.. Je to roztomilá činnost, jen, když už bych chtěl, nemám tu správnou myšlenku a téma, případně klid. Tak tedy do toho...

Státní rozpočet

17. prosince 2009 v 14:06 | Sl. |  Všeobecné
Jsem rozčarován. To je důvod, proč jsem se odhodlal napsat v podstatě politický příspěvek...

Trochu jsem si zapitval ve zprávách o schváleném státním rozpočtu a s hrůzou zjistil skutečnosti, které možná řada lidí ví, ale já jsem až doposud patřil do skupiny těch, kteří neví.

Neví, že například oblast kultury, stejně jako oblast místního rozvoje dostala přiděleno více peněz, než oblast zdravotnictví. Jen a pouze složka Policie "dostala" 40 mld., zatímco zdravotnictví necelých 8 mld. Nechci mýchat jabka s hruškama, ale z čistě matematického pohledu. Pokud by např. armáda dokázala ušetřit na svých misích 4 mld korun, které by posléze byly přiděleny do zdravotnictví, ve zdravotnictví by rázem bylo o 50% více finančních prostředků, zatímco armáda by se omezila o necelých 9 %. To je poněkud rozdílná váha steného obnosu prostředků.

A tak se nedivím bývalým i současným ministrům zdravotnictví, že je to resort skutečně složitý k řízení... Pro příští rok očekávám prodej státních dluhopisů na poskytnutí lékařské péče, ale voják v Kosovu bude dál reprezentovat naší vlast.

Sl.

Kam dál