Srpen 2008

Děkuji a za rok...

18. srpna 2008 v 15:04 | Sl. |  Všeobecné
Jo… Můj výdech v pátek 8. 8. 2008 krátce před půlnocí. S vědomím, že ho za rok dám na stejné místo, spadl mi ze srdce kámen, ve kterém bylo hluboce vytesáno LDT Vladař 2008/III.
Začal o čtrnáct dní dříve, v sobotu 26. 7. Bylo krásně. Před odjezdem jsem ještě pokoupil poslední potřeby, zejména pečivo a vydal jsem se přivítat čtyřicet dítek, takzvaně k autobusu. Po nezbytných byrokratických záležitostech jsme vyrazili směr Vladař. Pro neznalé se jedná o dávno vyhaslou sopku poblíž města Žlutice, která byla kdysi domovem Keltů, chvíli i útočištěm pana Žižky z Trocnova a na čtrnáct dní se letos opět stala domovem mým. Na úpatí stolové hory Vladař mezi vískami Vladořice a Záhořice se nachází onen tábor. Je pro mne srdeční záležitostí. Asi proto se tam tak rád vydávám každé léto s dětmi a pak taky nesčetněkrát během roku bez dětí..
Během tábora jsme měli jen pár drobných úrazů. Sluníčko svítilo, děti byly spokojené a to samozřejmě přispívá ke spokojenosti mé. Ale nejsem ten hrdina, který to celé zvládnul sám. Tímto děkuji těm, bez kterých by to jednoduše nešlo. Takže bando vladařická, děkuji Lubošovi, Petrovi, Petře, Kájovi, Zdendovi, Davidovi, Verče, Míše, Martinovi, Kláře, Irence a úplně nejvíc Páje.
Je třeba také poděkovat těm, kteří nás podporují v tichosti a pohodlí z domova. I těm patří velké "DÍKY."
Protože nám počasí neskutečně přálo, pracovní nasazení bylo veliké a únava potlačená, asi jako jeden z mála říkám rovnou: "za rok jedu zas." A tečka.

zase zpátky

14. srpna 2008 v 15:20 | Sl. |  Všeobecné
Červenec se přehnal jako vichřice Emma a mě po něm zůstalo na výplatní pásce v kolonce "zbývající dovolená" číslo 2. Značí to dva dny, které letos ještě můžu využít k odpočinku. Ano, dopřál jsem si předlouhé dovolené, a to na dvě fáze. Tou první byl můj pokus vylézt o něco výše, než na žebřík a ve druhé fázi jsem se soustředil, aby se čtyřicítka dětí měla na jednom letním táboře víc, než dobře. V podstatě se obojí podařilo. Podrobněji se rozepíšu v jednotlivých článcích, které budou doufám brzy následovat. Tak zatím pěkné dny...